Příznaky alergie podle typu alergenu
-
Inhalační alergeny jako pyly, roztoči, plísně nebo zvířecí alergeny – jsou přítomny ve vdechovaném vzduchu a u alergiků vyvolávají reakci na spojivkách a v dýchacích cestách. Příznakem je zarudnutí a svědění spojivek, kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, škrábání v krku a kašel.
-
Potravinové alergeny – po požití vyvolávají nežádoucí reakce imunitními mechanismy. Alergie se může projevit svěděním a pálením, někdy až otokem na rtech, v ústech a krku. Výjimkou není pálení a svědění očí, svědění v uších, kopřivka, ekzém, potíže s dýcháním. Dalšími možnými projevy jsou nevolnost, bolest břicha, zvracení a průjmy. Mezi významné potravinové alergeny patří vejce, mléko, pšeničná mouka, kořenová zelenina, rajčata, ořechy, sója, ryby a ovoce.
-
Kontaktní alergie – kontaktní alergická dermatitida se projevuje podobně, jako atopický ekzém. Jedná se o alergickou reakci na chemické látky, se kterými přichází kůže do styku – například kovy, kosmetika.
Při fyzikálním vyšetření se alergolog zaměřuje především na stav kůže, očních spojivek a víček, nosní sliznice a na poslechový nález na plicích.
Diagnostické testy
-
Kožní testy – po nanesení kapky roztoku s alergenovým extraktem na kůži dojde k jeho vpravení do pokožky pomocí malé jehličky – lancety. Pokud je pacient na daný alergen alergický, objeví se na pokožce do 15 minut kopřivkový pupen. Pokud je větší než 3mm, je test pozitivní. Výklad výsledku testu je vždy úkolem pro zkušeného alergologa.
-
Krevní testy – příslušný alergen se jednoznačně určí pomocí vyšetření krevního obrazu stanovením takzvaných specifických IgE protilátek neboli bílkovin s protilátkovou aktivitou.
-
Náplasťové testy – dermatolog je provádí, pokud máme podezření na kontaktní alergii. Na zdravou a neporušenou kůži zad nanese roztok s alergenovým extraktem a přelepí náplastí. Výsledky se odečítají za 48h, 72h a po týdnu. Test je pozitivní, pokud se v místě testu objeví ekzém.
-
Provokační testy – mohou definitivně potvrdit příčinný vztah mezi zdravotními obtížemi a vystavením dané osoby určitému alergenu. S jejich pomocí můžeme zhodnotit, zda léky, které pacient užívá účinně brání vzniku obtíží. Nevýhodou je, že můžeme testovat vždy jen jeden alergen. Tyto testy se běžně neprovádějí.
(jak)
Zdroj:
Panzner P.: Diagnostika alergických onemocnění, Lékařské listy 5/2007
Langerová M., Karlová I., Šternberský J.: Epikutánní testy v praxi, Dermatologie pro praxi 2011; 5(3)
Pelikan Z.: Provokační testy, Alergie 1/2007
