#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#
Pyly a pylová zrna

Pyly a pylová zrna

28. 6. 2007

<p>Důsledky pylové alergie všichni známe anebo si je alespoň umíme dobře představit, ať už se jedná o rýmu, kýchání, svědění v nose či slzení.

Důsledky pylové alergie všichni známe anebo si je alespoň umíme dobře představit, ať už se jedná o rýmu, kýchání, svědění v nose či slzení. Pojďme se ovšem podívat na původce těchto obtíží. Kdo z nás ví co jsou pylová zrna vlastně zač, jak vypadají a jak fungují?

Pyl je souhrnný název pro jemný prášek, který je tvořen mnoha jednotlivými pylovými zrny. Pylová zrna jsou velmi drobné útvary vznikající v prašnících tyčinek rostlin. Jedná se tedy o samčí pohlavní buňky. Po přenesení pylového zrna na bliznu dojde k vyklíčení v pylovou láčku, která obsahuje buňku vegetativní (vyživující) a buňku generativní, která po spojení se samičí buňkou dá vzniknout další generaci.

Pro relativně krátké období přenosu pylu vzduchem na bliznu je pylové zrno opatřeno velmi odolným obalem tvořeným dvěma vrstvami (vnější – exine a vnitřní – intine). Vnější vrstva je mimo jiné tvořena i látkami nazývanými sporopoleniny, což jsou velmi odolné uhlovodíky. Při uložení pylového zrna ve vhodných podmínkách jej tato látka dokáže uchránit i několik tisíc let.

Pylová zrna různých rostlin mají rozličný tvar, velikost a charakteristické uspořádání povrchu. Tyto odlišnosti nám umožňují rozeznávat u některých rostlin pylová zrna do úrovně jednotlivých druhů.

K takovému pozorování bývá obvykle nutno použít světelný mikroskop. Většinou (ale ne vždy) mají pylová zrna kulovitý či elipsovitý tvar. Ale například některé vodní rostliny mají pylová zrna nitkovitého tvaru. Vyskytují se též tvary trojúhelníkovité či rhombické (kosočtverečné). Struktura povrchu pylu je důležitá pro úspěšnost zachycení pylového zrna na blizně rostliny.

Pylová zrna větrosprašných rostlin jsou velmi malá, lehká, suchá a bývají opatřena vzdušnými vaky pro snazší přenos vzduchem. Tyto rostliny produkují velké množství pylu, jelikož opylování cestou větru přináší více jeho ztrát než opylování prostřednictvím hmyzu. Pylová zrna hmyzosprašných rostlin bývají drsná a lepkavá.

Velikost pylových zrn je různá a druhově charakteristická. Délka příčného řezu se pohybuje od 2 do 240 mikrometrů (0,002–0,240 mm). V průběhu evoluce se pylová zrna postupně zmenšují. Výjimku tvoří například tykvovité rostliny, které mají velmi velká pylová zrna. Na druhé straně délkové škály bychom nalezli například pylová zrna pomněnky, která měří pouhopouhých 6 mikrometrů (0,006 mm).

Studiem pylových zrn se zabývá vědní obor zvaný palynologie. Poznatky takto získané jsou velmi přínosné pro paleoekologii (nauka o přírodním prostředí v minulosti), paleontologii (nauka o vývoji druhů v minulosti dochovaných ve zkamenělinách), archeologii, nebo dokonce i soudnictví.

(kros)