Proč některé pyly alergizují, a jiné ne?

Proč některé pyly alergizují, a jiné ne?

7. 6. 2008

Vznik alergie na pyly je podmíněn několika předpoklady: <ul> <li>pyl musí mít takovou strukturu a složení, které mohou vyvolat imunitní odpověď </li> <li>musí se jednat o větrosprašnou rostlinu, jejíž pyl je lehký a může být přenášen na velké vzdálenosti</li> <li>pyl musí být tvořen ve velkém množství</li> <li>rostlina produkující pyl musí být hojně rozšířena</li> </ul> <p>Jen tak jsou splněny základní podmínky pro vznik alergických reakcí na pyly. K senzibilizaci a rozvoji alergického zánětu je potřeba opakovaný a dlouhodobější kontakt s pylovými zrny.</p>

Vznik alergie na pyly je podmíněn několika předpoklady:

  • pyl musí mít takovou strukturu a složení, které mohou vyvolat imunitní odpověď
  • musí se jednat o větrosprašnou rostlinu, jejíž pyl je lehký a může být přenášen na velké vzdálenosti
  • pyl musí být tvořen ve velkém množství
  • rostlina produkující pyl musí být hojně rozšířena

Jen tak jsou splněny základní podmínky pro vznik alergických reakcí na pyly. K senzibilizaci a rozvoji alergického zánětu je potřeba opakovaný a dlouhodobější kontakt s pylovými zrny. Pokud je jedinec ale již alergický, stačí k udržování reakce jen malé množství pylu. U silně přecitlivělých pacientů stačí k vyvolání obtíží již jen 5–50 zrn/kubický metr vzduchu. Přitom v sezoně jich bývá i 500/kubický metr.

Čím menší, tím horší

Důležitá je také velikost pylových zrn. Alergii vyvolávají ta menší, s průměrem do 50 um. Pokud dojde k prasknutí pylového zrna a k uvolnění jeho obsahu do ovzduší například vlivem osmotického tlaku při vlhku, je tato situace pro alergiky velmi riziková. Z pylů se takto uvolňují menší částice, které se po vdechnutí neusazují, naopak dolétají do dolních dýchacích cest. Ve velkých městech byly pozorovány epidemie astmatu během bouřek, které jsou vysvětlovány právě tímto jevem. Dosud velké pylové částice jsou narušeny, uvolní svůj obsah, který je mnohem menší, a doletí tedy dále do průdušek, a tak vyvolávají reakce, vedoucí často k těžkým záchvatům dušnosti. Situace je ještě zhoršována znečištěním ovzduší zplodinami dieselových motorů.

Naopak po dešti je vzduch vyčištěn od pylových alergenů, a je to tedy pro alergiky nejvhodnější doba pro pobyt v přírodě.

Rostliny hmyzosprašné, kvetoucí nápadnými květy a mnohdy nápadně vonící, většinou alergie nevyvolávají. Nesplňují totiž výše uvedené podmínky. Jejich pyl je těžký a ve vzduchu nepoletuje. Pokud pacient udává obtíže při kontaktu s takovouto rostlinou, je to nejspíše reakce na něco jiného, než je pyl.

(van)