Diagnóza respirační alergie v 5 krocích
Ke stanovení diagnózy respirační alergie, zjištění příslušných alergenů a závažnosti onemocnění a rozhodnutí o nejlepším průběhu léčby pacienta využívá alergolog několik vzájemně se doplňujících nástrojů.
1. Pečlivé dotazování
Alergologické vyšetření začíná vždy pečlivým dotazováním pacienta. Lékaře budou zajímat podrobnosti o:
- příznacích a okolnostech, které je spouštějí, rychlosti, s jakou nastupují,
- osobní a rodinné historii, o „sklonech“ pacienta k alergiím,
- prostředí, ve kterém pacient žije, a jeho životním stylu, např. zda kouří, zda je ve styku se zvířaty apod.
2. Lékařské vyšetření
Alergolog provede obecné lékařské vyšetření a vyšetří orgány, které mohou být respirační alergií postižené, tedy nos, oči, krk a průdušky.
3. Kožní testy
Test nazývaný prick test se provádí na kůži předloktí. Pod kůži se zavede kapka alergenového roztoku, většinou několika alergenů, na které získal lékař podezření během podrobného dotazování. Výsledky testu lze zjistit již za 20 minut: pozitivní reakce způsobí zarudnutí kůže, které se podobá komářímu štípanci, mírný otok a svědění. Tato technika je rychlá, pro většinu pacientů není bolestivá a lze ji provést i u velmi malých dětí.
4. Dodatečná vyšetření
Pokud je výsledek kožního testu neprůkazný nebo negativní, ale příznaky dál přetrvávají, může alergolog využít doplňující vyšetření specifických alergických protilátek z krevního odběru. Tím se jednoznačně určí příslušný alergen.
5. Dechové vyšetření
Trpíte-li dýchacími potížemi, dušností nebo sípotem, nedílnou součástí diagnostiky je také vyšetření funkce plic. Tím se diagnostikuje alergické astma. Tzv. spirometrii je možno provádět jak u dospělých, tak i u dětí, a to přibližně od věku 4–5 let.
Zdroj:
