V posledních letech dramaticky vzrostl počet alergiků v průmyslově rozvinutých zemích. Zhruba 30 % obyvatel má někdy během života projev senné rýmy a 25–50 % z nich dostane astma. Citlivost na pylové alergeny se někdy kvůli sdíleným alergenům pojí s přecitlivělostí na potraviny.
Léčba alergie je založena na několika základních postupech:
- vyhýbání se alergenu,
- léčba příznaků,
- alergenová vakcinace.
Pro řadu alergenů je ale vyhýbání se jim prakticky nemožné, a i přes značné pokroky je léčba příznaků alergie zatížena mnoha vedlejšími účinky. Alergenová vakcinace je jediná metoda, která většinou vede k výraznému zmírnění až úplnému odstranění příznaků a zastavení alergické odpovědi.
Poprvé byla tato metoda použita v roce 1911. Od té doby je stále zdokonalována. Principem je podávání postupně se zvyšujících dávek alergenu, které navozuje toleranci k alergenu. Tato léčba také může zabránit rozšíření alergie na další možné alergeny, a zabraňuje rovněž rozvoji dalších forem alergie.
Nejvíce je prozkoumána vakcinace alergeny pylovými a roztočovými. Vakcinace při potravinové alergii je považována za neúčinnou, a není proto používána.
Vakcína proti alergii na pyl i potraviny
V poslední době však byly publikovány některé studie prokazující zlepšení, nebo dokonce vymizení sdružené potravinové alergie při vakcinaci na pyly. Konkrétně se jedná o pyl břízy. Alergen břízy je velmi podobný alergenu jablka. Je-li použito dostatečně vysoké dávkování vakcíny, dochází u pacientů alergických na břízu i jablko k postupnému vymizení obou typů alergie.
Nefunguje to vždy
Bohužel jsou popsány i případy opačné. Při vakcinaci roztočovým alergenem došlo u některých pacientů k rozvoji alergie na měkkýše. Alergen měkkýšů je totiž v roztočové vakcíně přítomen v poměrně malém množství, a tak jeho podávání vyvolá spíše senzibilizaci než toleranci.
Naštěstí jsou tyto případy pouze ojedinělé, většinou jsou pozorovány současné příznivé účinky na zkříženou potravinovou alergii.
Nicméně výběr vakcíny se řídí pouze pylovou alergií, nikoliv potravinovou.
Léčbu začínáme v období minimálního nebo nejlépe žádného kontaktu s alergenem. Pro pyly je tímto obdobím zima. Během ní je dostatek času dokončit vzestupné podávání alergenu a přejít do druhé, udržovací fáze léčby, kdy je již dosaženou určité tolerance a pylová sezona tak příliš nezvyšuje riziko nežádoucích reakcí po podání vakcíny.
(van)
