Začátkem léta přestávají alergiky trápit kvetoucí stromy a začíná sezóna trav a lučních květin. Rozkvetlá pole, louky a zahrady jsou sice pěkné na pohled, některým lidem však dokážou pořádně zatopit. Udělejme si malou botanickou exkurzi a podívejme se, které rostliny jsou nejčastějšími viníky zarudlých očí a pálení v krku.
Bojínek – pyl této velmi rozšířené trávy je silný alergen. Bojínek se běžně vyskytuje na loukách, trávnících i mezích od nížin až do podhorských oblastí a preferuje spíše vlhká stanoviště. Kvete bohužel po celé léto, od června až do srpna.
Lipnice – pokud můžeme nějakou trávu potkat v přírodě ještě častěji než bojínek, pak je jí určitě lipnice. Tato tráva je nejčastějším druhem vyskytujícím se na českých loukách nebo pastvinách. Pyl lipnice patří mezi středně silné alergeny.
Psárka – tato tráva je o něco ranější než ostatní druhy, přestává kvést, a tedy i rozšiřovat alergizující pyl již koncem července. Pyl psárky je středně silný alergen. Tato tráva je o něco náročnější na stanoviště než ostatní druhy, proto se s ní na loukách nesetkáme tak často. Vyžaduje vlhkou a výživnou půdu.
Žito – jedna z nejrozšířenějších obilovin působí pouze jako mírný alergen. Protože je žito odolnější než ostatní obiloviny, můžeme se s ním setkat i ve vyšších polohách. Jeho pyl nás obtěžuje od května do konce července.
Jitrocel – přestože o jitroceli každý ví, že je léčivý, pyl této sympatické kytičky je středně silným alergenem. S jitrocelem se můžeme setkat i na tom nejmenším trávníčku uprostřed města a kvete vlastně pořád, od května až do září.
Řepka – kvetoucí pole řepky můžeme vidět v průběhu května téměř všude. Pro oči alergika to je opravdu děsivý pohled, avšak ve skutečnosti alergizující potenciál řepky není ani odborníkům úplně jasný. Pyl řepky je všeobecně považován za mírný alergen, i když někteří odborníci zastávají názor, že může způsobovat zkříženou reakci s pyly některých trav a tím zhoršovat průběh alergií na tyto druhy.
(vek)
Zdroje:
www.pollenlibrary.com
www.agrostis.cz