Alergie na pyly jsou patří k nejčastějším alergickým onemocněním. Jsou způsobeny přehnanou reakcí těla na pyly různých rostlin, jsou ale závislé jak na ročním období, tak i na rozptylu a šíření pylu. Jak se tedy pyly nejčastěji šíří? A lze je nějak dělit?
Pojmem pyl jsou označovány výtrusy samčích orgánů rostlin. Složen je z pylových zrn, což jsou pohlavní buňky rostlin, které vznikají v prašnících na tyčinkách mateřské pylové buňky. Množství produkovaného pylu je závislé na druhu rostliny, například bříza dokáže vyprodukovat a uvolnit až 5,5 milionu pylových zrn na jednu jehnědu.
Aby mohlo dojít k rozmnožení rostlin, je třeba, aby se pyl dostal do samičích orgánů rostliny. K tomu slouží tzv. proces opylování, tedy přenos pylu. Druhů přenosu je několik. Pyl se tak může šířit například pomocí vody, větru, včel, čmeláků a jiného hmyzu, ale také například i díky zvířatům – savcům, ptákům i plazům.
Pyl v ovzduší
Pro alergika je největším problémem rozptyl pylu v ovzduší, tedy přenos pomocí tzv. anemogamie (přenos vzduchem). Vzduchem jsou nejčastěji přenášeny pyly rostlin, které kvetou dříve, než jim narostou listy, jež by přenosu bránily. Většinou se tedy jedná o různé trávy, ostřice, jehličnaté stromy, pyly ořešáku, dubu, břízy, topolu a lísky, tedy nejčastějších pylových alergenů.
Pyl přenášený z jedné rostliny na druhou větrem je pak většinou drobný, lehký a sypký. Nezřídka je takový pyl vybaven i létacím zařízením – měchýřky. Dobře se tedy šíří vzduchem, často i na vzdálenost několika kilometrů, a u vnímavé osoby může vyvolat prudkou alergickou reakci.
Těžké spíše jinak
Druhou skupinu pylů pak tvoří tzv. těžké pyly. Ty jsou většinou přenášeny pomocí hmyzu, vody nebo živočichy, protože kvůli své hmotnosti „špatně létají“. Takový pyl obsahuje většinou dlouhá pylová zrna, která se k sobě slepují, a tak dokážou plavat po hladině. Příkladem rostlin s "těžkým" pylem jsou rdesy a různé exotické rostliny.
Jak se před pylem chránit
Nejlepší ochranou před pylovou alergií je dlouhodobé očkování, vyhýbání se "rizikovým" místům – pole, louky, sady – a také případné mírnění průběhu reakce různými léky.
(kam)
Obrázek: botanika.wendys.cz
Zdroj:
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, katedra botaniky (botanika.bf.jcu.cz)
cs.wikipedia.org
www.pyly.cz
