Průběh atopického ekzému je určován geneticky

Atopický ekzém je typickou nemocí dětského věku a přibližně ve třech letech věku dítěte dochází u tohoto onemocnění k jeho výrazné proměně: jednou z možností je i přechod od atopického ekzému k alergické rýmě a/nebo astmatu. Lékaři se domnívají, že průběh a proměna atopického ekzému jsou určovány především geneticky.

Atopický ekzém je typickou nemocí dětského věku a přibližně ve třech letech věku dítěte dochází u tohoto onemocnění k jeho výrazné proměně: jednou z možností je i přechod od atopického ekzému k alergické rýmě a/nebo astmatu. Lékaři se domnívají, že průběh a proměna atopického ekzému jsou určovány především geneticky.

Alergii dědíme po rodičích

Na genetický podklad atopického ekzému ukazuje mimo jiné skutečnost, že riziko tohoto onemocnění výrazně stoupá u dětí, jejichž rodiče sami trpí alergickým onemocněním. Pokud má jeden z rodičů atopický ekzém, astma nebo alergickou rýmu, je riziko atopického ekzému u dítěte 50 %. A pokud některým z uvedených onemocnění trpí oba rodiče, vzrůstá riziko dítěte dokonce na 75 %.

První příznaky atopického ekzému se zpravidla objevují již v dětství, někdy dokonce již u novorozence. Přibližně kolem třetího roku věku nastává změna v dosavadním průběhu onemocnění a atopický ekzém se může dále vyvíjet různými způsoby: může přejít do dalšího stadia, kdy změní svou lokalizaci a projevy, může se zmírnit, nebo dokonce vymizet úplně. V dalších případech se může u dítěte místo ekzému objevit astma nebo alergická rýma. Atopický ekzém je u dětí také často provázen potravinovými alergiemi, které mohou s věkem vymizet, nebo se naopak zesilovat.

Důležitá je komunikace mezi buňkami

Nikdo dnes přesně neví, jaké genetické vlohy nebo okolnosti v životě pacienta ovlivňují průběh a změnu projevů u atopického ekzému. Je však známo několik genů, které v tomto procesu pravděpodobně hrají důležitou úlohu. Geny, které nás v souvislosti s atopickým ekzémem obzvláště zajímají, jsou většinou geny pro takzvané cytokiny, molekuly hrající významnou úlohu v mezibuněčné komunikaci, v řízení buněčného růstu dělení, ale i buněčné smrti nebo zánětu. Pokud bychom určili, jakou konkrétní variantu těchto významných genů „vlastní“ určitý jedinec, byli bychom také schopni lépe odhadnout budoucí průběh jeho onemocnění.

(vek)

Zdroj: Kayserova J. et al.: A prospective study in children with a severe form of atopic dermatitis: clinical outcome in relation to cytokine gene polymorphisms. J Investig Allergol Clin Immunol. 2012; 22 (2): 92–101.

website.web.ps.text.newsletter_free_subscribe