První pylová sezona v životě je kritickým obdobím pro rozvoj pylové alergie a senné rýmy. Výsledky studií, které hodnotí vztah měsíce narození a budoucí pylové alergie, ovšem nejsou jednotné.
Ve skupině 755 japonských školáků byla alergická rýma významně častější u těch, kteří se narodili během září a října, z 6535 desetiletých Němců měli ti, kteří se narodili v květnu o 50 % vyšší riziko senné rýmy, narození v listopadu měli naopak riziko o 40 % nižší. V anglické studii měly děti narozené v červnu a červenci riziko pylové alergie nejnižší ze všech. Z těchto výsledků je tedy patrné, že samotný měsíc narození není pro rozvoj pylové alergie určující.
Důležitou roli hrají i další faktory. Britští autoři zkoumali vliv očkování, infekce a podávání antibakteriálních léků během první pylové sezony na pozdější rozvoj pylové alergie. Předpokládali, že tyto vlivy působící během první pylové sezony v životě by mohly snížit riziko budoucí pylové alergie. Vycházeli z údajů dvou rozsáhlých nezávislých databází praktických lékařů v Británii. Porovnali 7098 dětí, u kterých byla diagnostikována senná rýma po 2. roce věku, se stejným počtem nealergických dětí. Statistickými metodami hodnotili vliv očkování, infekce nebo podávání antibiotik během první pylové sezony na pozdější rozvoj pylové alergie.
Zjistili, že očkování trivakcínou proti spalničkám – příušnicím – zarděnkám během první pylové sezony neovlivní budoucí alergii. Z 23 typů infekčních onemocnění prodělaných během první pylové sezony nemělo žádné vliv na budoucí pylovou alergii. Podávání antibakteriálních léků během první pylové sezony opět nemělo na budoucí alergii žádný vliv.
Jediný zásah, který vykazoval mírné snížení rizika alergie, bylo očkování vakcínou proti záškrtu – tetanu – černému kašli. Tento vliv byl sice již statisticky významný, ale s velmi malým rozdílem, takže jeho potvrzení bude vyžadovat další sledování.
(van)
Zdroj: Bremner SA, a spol. Clin Exp Allergy 2007;37:512–517.