#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Na bolševník velkolepý jen s rukavicemi a obličejovým štítem

Bolševník obrovský je nebezpečný jak pro okolní vegetaci svým bezohledným šířením, tak přímo pro člověka obsahem fototoxických látek.

Bolševník obrovský je nebezpečný jak pro okolní vegetaci svým bezohledným šířením, tak přímo pro člověka obsahem fototoxických látek. Jedna rostlina vyprodukuje až 100 000 semen, která se dostávají do povrchních vrstev půdy a za příznivých podmínek brzy na jaře klíčí. Bolševníky brzy vypudí veškerou okolní vegetaci a jejich odolnost jim zaručuje další invazivní šíření.

Slovy invazní bolševníky je označována skupina blízce příbuzných druhů rodu Heracleum, které byly zavlečeny do Evropy. Na území České republiky se v současné době z těchto invazivních druhů vyskytuje pouze bolševník velkolepý – Heracleum mantegazzianum.

Bolševník jako letní nebezpečí

Přímý kontakt s bolševníkem je pro člověka nebezpečný zejména v létě. Rostliny totiž vylučují vodnatou látku, která obsahuje chemické sloučeniny ze skupiny furanokumarinů. Jejich toxický účinek je aktivován slunečním zářením. Nebezpečný je kontakt s kteroukoliv částí rostliny a i pouhé nepřímé sluneční záření. Při likvidaci rostlin je proto nezbytné nosit ochranný oděv, rukavice a štít před obličejem.

Pryč ze slunce

Pokud dojde k potřísnění pokožky, je nutné ji co nejrychleji omýt vodou a mýdlem a po dobu 48 hodin zamezit slunění. Fototoxická rekce je spuštěna za pouhých 15 minut po potřísnění a po 24 hodinách se rozvíjí zánětlivá reakce s tvorbou puchýřů. Po odeznění zánětu zůstává postižená kůže vysoce citlivá ke slunci a bývá tmavší. Hyperpigmentace může trvat i několik měsíců.

Kavkazský fešák

Bolševník velkolepý pochází ze západního Kavkazu. Je to o extrémně vysoká bylina, dorůstající 4–5 metrů výšky, průměr lodyh dosahuje 5–10 cm. Pro vědu byl objeven a poprvé popsán v roce 1895. Historie jeho zavlečení do Evropy je však mnohem starší. První záznamy pocházejí z botanické zahrady Kew Gardens v Londýně z roku 1817. V České republice byl poprvé vysazen v roce 1862 v zámeckém parku Lázní Kynžvart, odkud byl potom jako okrasná rostlina šířen i do dalších oblastí.

Andělika a pastinák neškodí

Některé původní druhy ze stejné čeledi jako bolševník – miříkovité – mohou být s bolševníkem zaměněny, zejména na počátku vegetační sezony. Jedná se hlavně o pastinák setý a anděliku lékařskou. Tyto rostliny však pro člověka nejsou nebezpečné, a není tedy třeba na jejich hubení vynakládat zbytečně úsilí.

Naopak bolševník je příkladem lidské nerozvážnosti, kdy neznalost a touha po zvláštní okrasné rostlině vedly k nebezpečnému zaplevelení celých rozsáhlých oblastí, se kterým se bojuje jen velmi obtížně.

(van)

website.web.ps.text.newsletter_free_subscribe