Kolem fenoménu alergií vzniká v posledních letech mnoho různých omylů a mýtů, které se tradují nejenom v běžné populaci, ale v některých případech i mezi odborníky. Jednou z takových otázek je, zda mají alergické děti a alergici všeobecně v průměru vyšší IQ než zbytek populace. Odpověď rozhodně není jednoduchá a přímá.
Alergologická klinika fakultní otorinolaryngologické nemocnice ve Vídni (Allergy clinic of the First Otolaryngological University Hospital of Vienna) před několika lety vypracovala studii na vzorku svých pacientů. Studie se zúčastnilo 100 jedinců, kteří byli rozděleni podle typu alergie do tří skupin. Po absolvování inteligenčních testů bylo prokázáno, že všichni z testovaných dosáhli nadprůměrných výsledků oproti průměrným hodnotám populace. Rovněž rozdíly mezi jednotlivci v každé ze tří skupin byly výrazně nižší než v běžné populaci. Důvodem, proč bylo dosaženo takových výsledků, byla ovšem skutečnost, že lidé s nižším IQ se testu jednoduše neúčastnili. Fakultní nemocnice nenavštěvuje běžný vzorek pacientů a přenosnost podobných poznatků na většinovou společnost je tak značně nedůvěryhodná.
Dřívější testy prováděné tou samou klinikou na dětech ve školním věku však prokázaly, že rozdíl v počtu alergických dětí s nižším IQ (speciální školy) a v počtu ostatních dětí (ze středních škol) trpících alergiemi nebyl příliš patrný. Tyto výsledky poukázaly na skutečnost, že není pravda, že by alergické obtíže neexistovaly u lidí s nižším IQ. Spíše se jedná o fakt, že tito lidé v menší míře navštěvují se svými obtížemi specializovaná pracoviště a ne všichni vyhledávají odbornou pomoc.
Na internetu a v tisku se čas od času objeví článek, který zdůrazňuje objektivně vyšší zastoupení alergiků ve skupině lidí s vysokoškolským vzděláním. Mnohdy je toto číslo až dvojnásobné oproti skupině lidí s nižším dosaženým vzděláním. Na základě těchto výsledků ovšem nemůžeme jednoduše udělat rovnítko ve vztahu mezi pojmy: alergie = vyšší IQ.
Lze se domnívat, že většina vysokoškolsky vzdělaných lidí vzhledem k svému zaměstnání žije či tráví většinu svého času právě ve městech. Přitom výskyt alergiků je obecně ve městech vyšší než na vesnicích či farmách. Alergeny jsou ve městech v kombinaci s horším stavem ovzduší k organismu daleko agresivnější. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mívají rovněž často práci náročnější na psychiku, jsou vystaveni více stresovým situacím, které pak vedou k rozvoji astmatu. Pobyt ve městě rovněž zabraňuje kontaktu s alergeny, a tudíž k horší senzibilizaci a imunizaci organismu, než jaký nám nabízí život na venkově.
Faktorů, které ovlivňují vznik alergií, je příliš mnoho na to, aby se jejich existence dala jednoduše spojovat s inteligenčními schopnostmi jednotlivců či skupin. Ať už se jedná o genetickou výbavu, životní styl (strava, hygiena), životní prostředí (město nebo vesnice), typ zaměstnání a s ním spojenou míru stresu, soužití s domácím mazlíčkem, výživu v kojeneckém věku a jiné.
Stále tedy neumíme zodpovědět mnohé otázky, které by vedly k objasnění veškerých mechanismů, jež vedou k rozvoji a následnému propuknutí alergií. V současné době nemáme jasnou odpověď na otázku, jaký je vztah mezi výškou IQ a alergiemi. Rozhodně je ale zřejmé, že nalezení jasného vysvětlení přímého vztahu mezi těmito pojmy se bude hledat jen velmi obtížně. Nehledě na možné zkreslení způsobené tím, že lidé s nižším inteligenčním kvocientem jednoduše při svých problémech odbornou pomoc nevyhledávají, a tudíž se o nich méně ví.
(kros)