Výskyt alergických onemocnění v celém světě strmě stoupá. V posledních dvaceti letech bylo provedeno mnoho studií s cílem najít preventivní opatření proti alergii. Zkoumaly se změny v dietě nebo životním prostředí. Studie poskytly cenné informace o vývoji atopie a zdůraznily také nutnost používání přesné nomenklatury a lépe definovaných výstupních parametrů.
Primární prevence
Jak předejít rozvoji alergie změnou stravy zkoumala rozsáhlá německá studie na 2252 dětech. Porovnávaly se skupiny dětí živené od narození různými mléky (formulemi). Hodnocení v jednom roce věku potvrdilo ochranný vliv kojení. V porovnání hydrolyzovaných formulí dopadla nejlépe úplně hydrolyzovaná kaseinová mléka. Překvapivě také lépe než extenzivně hydrolyzovaná syrovátková formule dopadla syrovátková formule jen částečně hydrolyzovaná. Studie probíhá dále a bude sledovat pozdější rozvoj astmatu.
I další studie prokázaly přínos dietní manipulace v útlém dětství, zatím však ale není dostatek informací o pozdějším dopadu. Nevýhodou hypoalergenních diet je jejich špatná chuť, která vede k jejich častému porušování.
Další možností jsou různé dietní dodatky. Obohacení omega-3-mastnými kyselinami je předmětem australské studie o prevenci dětského astmatu. Za 18 měsíců sledování autoři prokázali při podávání omega-3-mastných kyselin ochranu před hvízdavou bronchitidou, nikoli však snížení senzibilizace (tj. pozitivity specifických IgE).
Přidávání laktobacilu GG do stravy kojící matce v posledních 4 týdnech gravidity a během laktace a přidávání téhož jejímu dítěti do stravy po dobu prvních šesti měsíců snížilo výskyt atopického ekzému v prvních dvou letech věku. Stejný účinek byl patrný i ve 4 letech věku.
Studie hodnotící vliv eliminace aeroalergenů se zabývají zejména roztoči. Po jednom roce přísného omezení kontaktu s roztočovým alergenem nebyl sice rozdíl v senzibilizaci, ale bylo sníženo riziku wheezingu ve věku 1 roku.
Sekundární preventivní opatření (při již vzniklé alergii)
Příznivý vliv na další rozvoj astmatu mělo snížení alergenové expozice roztočům, dlouhodobé podávání Ketotifenu a 18měsíční podávání Cetirizinu dětem s atopickým ekzémem. Rovněž imunoterapie brání rozšíření senzibilizace na další alergeny. Všechny tyto studie mají ale svá omezení a pacienti bohužel nejsou sledováni dlouhodobě.
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že je k dispozici mnoho možností, jak se pokusit zabránit rozvoji nebo progresi alergie. Žádná z nich však zatím není tak dokonale prozkoumána, aby bylo možno ji doporučit jako celoplošné opatření pro pacienty trpící alergií.
(van)
Zdroj: C. Gore, A. Custovic, Allergy 2004.
