Je běžným původcem respiračních onemocnění. Většina těchto infekcí probíhá bezpříznakově, pokud se onemocnění už projeví, pak zánětem nosohltanu, průdušek nebo i zápalem plic. Řeč je o bakterii jménem Chlamydia pneumoniae.
Infekce může probíhat i dlouhodobě, a to jak bezpříznakově, tak i s provleklými příznaky onemocnění. V posledních letech bylo publikováno mnoho studií o vlivu chlamydiové infekce na nemoci, o kterých se původně soudilo, že jejich podstata je neinfekční, například na aterosklerózu.
Chlamydie již od dětství
Vliv dlouhodobé infekce chlamydiemi na respirační trakt je nyní také předmětem mnoha studií. Zkoumá se vztah k rozvoji astmatu, chronické plicní obstrukční nemoci a rakovině plic. Ukazuje se, že infekce chlamydiemi jsou časté již během útlého dětského věku, kdy většinou probíhají bezpříznakově. Jejich dlouhodobé následky zatím nejsou známy.
Švédští lékaři sledovali zdravotní stav dětí po předchozí chlamydiové infekci. Studie se zúčastnilo 453 dětí průměrného věku 7,5 roku. Z nich u 23 % ve výtěru z krku pomocí PCR metody (metoda užívaná v diagnostice bakteriálních onemocnění) byla prokázána Chlamydia pneumoniae, což ale u nich nevyvolávalo žádné klinické příznaky. Děti byly dále sledovány po dobu čtyř let. Byly zaznamenávány údaje o prodělaných respiračních infekcích, objevení se alergie a astmatu.
Chlamydie v roli ochránce
Předchozí infekce, jejímž původcem byla Chlamydia pneumoniae, nevedla k vyššímu výskytu respiračních onemocnění a ukázala se dokonce být ochranou před rozvojem alergie. Ve skupině dětí s prodělanou chlamydiovou infekcí došlo k rozvoji alergie u 4,7 % pacientů, zatímco u dětí, které chlamydiovou infekci neprodělaly, to bylo u 13,4 %. Tento rozdíl byl nejvýraznější při porovnávání dětí s alergickým onemocněním v rodině, kdy alergií onemocnělo 5 % PCR pozitivních dětí a 22 % PCR negativních dětí. Riziko astmatu po prodělané chlamydiové infekci bylo sníženo pouze pokud byly porovnávány děti s astmatem v rodině.
I přes některé metodologické nedostatky jsou výsledky studie zajímavé a překvapivé a stimulují k dalším výzkumům v rámci vztahu alergie a infekčních onemocnění. Ukazuje se, že infekce mohou rozvoj alergie podporovat, ale i brzdit. Záleží jistě na typu infekčního agens, ale také na věku a genetické výbavě jedince.
(van)
