Koupání v solném roztoku z Mrtvého moře bohatém na hořčík zlepšuje bariérovou funkci kůže, zvyšuje její hydrataci a tlumí zánět u pacientů s atopickým ekzémem. To je závěr německo-švýcarské studie.
Již stovky let je znám příznivý účinek koupání v Mrtvém moři na řadu kožních onemocnění, například ekzém nebo lupénku. Obsah soli je zde 280 g/l, což je 8x více než v oceánu (35 g/l). Sůl Mrtvého moře je bohatá na hořčík, vápník, draslík a bromidy a chudá na sodík a karbonáty. Složení závisí mimo jiné na hloubce a vzdálenosti od přítoku řeky Jordán.
Blahodárný hořčík
Hořčík (magnezium) je však stále nejvýrazněji zastoupeným iontem, jeho podíl činí 46 % krystalické podoby všech solí. Účinek magnezia na kožní onemocnění byl prokázán mnoha studiemi. Magnezium snižuje nadměrné rohovění, reguluje imunitní pochody v kůži a tlumí alergický zánět. Příznivý účinek pobytu u Mrtvého moře je většinou přisuzován kombinaci vlivu vody a UV záření, někteří autoři se však domnívají, že zásadní roli hraje právě vliv mořské soli.
Švýcarští a němečtí lékaři zkoumali vliv soli z Mrtvého moře na kůži pacientů s atopickým ekzémem. Třicet pacientů ve věku od 20 do 54 let s atopickým ekzémem v klidové fázi, ale s atopickou, suchou kůží, si denně namáčelo po dobu 15 minut jedno předloktí do 5% roztoku solí z Mrtvého moře a druhé předloktí do čisté vody. Po dobu šesti týdnů jim na obou předloktích byly standardizovanými metodami měřeny ztráty vody kůží, hydratace kůže, drsnost a zarudnutí jakožto známky zánětu.
Pacienti po dobu studie nesměli používat žádné jiné léky. Studie probíhala během zimních měsíců v Bonnu, takže vliv slunečního záření byl minimální. U všech pacientů došlo ke zlepšení všech sledovaných parametrů na končetinách koupaných v roztoku soli, koupání ve vodě tento účinek nemělo.
Zlepšení alergie je možné i bez slunce
Autoři tak prokázali, že příznivý účinek na kůži má i samotná mořská voda bohatá magneziem, i bez působení UV záření. V řadě zemí je mořská sůl Mrtvého moře v prodeji a pacienti tak mohou využívat její blahodárný vliv bez nebezpečí vedlejších účinků.
(van)
Zdroj: Proksch E, a spol. Int J Dermatol 2005;44:151–157.
