23. 6. 2008
Potravinová alergie je významným projevem dědičné vlohy reagovat přecitlivěle na látky z okolního prostředí (atopie). Samotná postihuje především malé děti, ve spojení s alergií na inhalační alergeny (zejména pyly) postihuje převážně adolescenty a dospělé. <p>Pacienti s alergií na břízu až v 70 % trpí také potravinovou alergií na jablka, celer, mrkev a lískové oříšky. Reakce jsou většinou omezené na dutinu ústní. Odborně je nazýváme orální alergický syndrom. </p> <p>Méně časté jsou reakce celkové – kopřivka, astma nebo celkový alergický šok.</p>
Potravinová alergie je významným projevem dědičné vlohy reagovat přecitlivěle na látky z okolního prostředí (atopie). Samotná postihuje především malé děti, ve spojení s alergií na inhalační alergeny (zejména pyly) postihuje převážně adolescenty a dospělé.
Pacienti s alergií na břízu až v 70 % trpí také potravinovou alergií na jablka, celer, mrkev a lískové oříšky. Reakce jsou většinou omezené na dutinu ústní. Odborně je nazýváme orální alergický syndrom. Méně časté jsou reakce celkové – kopřivka, astma nebo celkový alergický šok. Okamžité reakce jsou nejčastěji způsobeny alergickými protilátkami proti hlavnímu alergenu pylu břízy (jeho označení je Bet-v 1), který má podobné složení jako alergeny ve zmíněných potravinách.
Méně často – u 10–35 % pacientů – se vyskytují alergické protilátky proti vedlejším alergenům Bet v 2, Bet v 5 a Bet v 6.
Bříza dokáže alergiky potrápit
Počet alergiků na břízu v posledních patnácti letech stále roste, takže se také přidružená potravinová alergie stává vážným problémem, který obtěžuje pacienty i mimo pylovou sezonu. Dosud ale bohužel není známa žádná účinná léčba takové zkřížené potravinové alergie.
Jedním z důvodů je naše stále malá znalost o mechanismech, které tuto alergii vyvolávají. Poslední výzkumy ukazují, že při těchto reakcích nehrají roli pouze alergické protilátky, ale také buňky imunitního systému – T-lymfocyty. Ty – na rozdíl od zmíněných protilátek – dokážou reagovat i na potraviny, jejichž struktura byla pozměněna například povařením. Po stimulaci potravinovým alergenem, i když pozměněným vařením, potom putují například do kůže, kde po nějaké době působení vyvolají zhoršení ekzému.
Problémy i mimo pylovou sezonu
Tyto nové poznatky vysvětlují, proč někteří alergici mohou mít problémy i mimo pylovou sezonu. Je to tím, že konzumují potraviny, které reagují zkříženě s alergeny daného pylu. Reakce na potravinu nemusí být nápadná a okamžitá, takové potravině se totiž pacient sám vyhne. Rekce je záludná v tom, že nastává opožděně, plíživě, a proto ji pacient ani lékař nedávají do souvislosti s požitou potravinou. Pacienti se známou zkříženou potravinovou alergií by se proto měli raději takovým potravinám vyhýbat, i když jim nevyvolávají okamžité obtíže.
(van)
Zdroj: Bohlen B. Allergy, 2007;62:3–10.
