Máte alergii na břízu? Pak pozor i na jablka nebo celer!

Trpíte na sennou rýmu a po požití některých potravin máte pocit svědění v ústech nebo vám naskočí kopřivka? Pak je možné, že zároveň trpíte orálním alergickým syndromem. Napovíme, co je podstatou zkřížené alergie a jak na ni vyzrát.

Máte alergii na břízu? Pak pozor i na jablka nebo celer!

X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Různé alergeny, stejný problém

Alergie je přehnaná imunitní reakce na podněty, které u zdravých lidí žádnou odezvu nevyvolají. Buňky imunitního systému alergika nerozeznávají celý alergen, ale jen jeho část zvanou epitop. Jde většinou o krátký řetězec aminokyselin. Protože se jedná o tak krátký útvar, stává se, že se podobné řetězce vyskytují i u jiných alergenů. Právě to je podstata zkřížené alergie, kdy bílkoviny velmi rozdílných struktur, jakými jsou třeba pylové zrno břízy a jablko, sdílejí společné znaky – epitopy –, na které reaguje imunitní systém. Mezi časté zkřížené alergie patří:

  • bříza – jablko, karotka, broskev, brambor, hruška, celer, lískový oříšek;
  • ambrozie – banán, meloun;
  • travní pyly – arašídy, rajče, pomeranč, meloun, brambor;
  • pelyněk – jablko, paprika, karotka, celer, cibule, česnek, některá koření.

Vzácným, ale přesto se vyskytujícím stavem je tzv. „na potravině závislá námahou indukovaná alergie“. Ta se projeví, pokud člověk cvičí 2 až 4 hodiny po požití určité potraviny. Přitom ona samotná bez fyzické námahy reakci nevyvolá.

Záchranou je vaření

Pokud se vás zkřížená alergie týká, nezoufejte. Můžete zkusit problémovou zeleninu nebo ovoce tepelně upravit. Tělo pak na potravinu často přestane reagovat. Jak je to možné? Bílkoviny působením tepla mění svou strukturu, což můžete pozorovat třeba při smažení vajec, která změní barvu z průhledné na bílou. Stejně tak bílkoviny, podle nichž tělo alergen rozpoznávalo, pozmění při vaření svůj tvar, takže alergen se stane pro vaši imunitu neviditelným. 

Od svědění po šokový stav

Nejběžnějšími příznaky potravinové alergie jsou svědění úst, kopřivka, otok rtů a jazyka, kýchání, průjem, případně motání hlavy až mdloby. Skutečně život ohrožujícím stavem je pak anafylaktický šok. Pokud vznikne v důsledku potravinové alergie, rozvine se v průběhu několika minut až dvou hodin po pozření nebezpečné potraviny. Při rozvoji anafylaxe dochází v organismu k: 

  • zúžení dýchacích cest,
  • otoku hrdla,
  • šoku spojenému s rychlým poklesem tlaku krve,
  • zrychlení pulzu,
  • točení hlavy,
  • ztrátě vědomí.

Vyřazení z jídelníčku  

Život zachraňujícím lékem je adrenalin, kterým jsou vybaveni především lidé, u nichž již dříve k šokové reakci došlo. V drtivé většině případů se však alergie projeví mírněji. Jediným opravdu spolehlivým způsobem, jak rozvoji nepříjemné reakce na potravinu předcházet, je důsledné sledování složení stravy a vyhýbání se alergenu.

(marz)

Zdroje:
www.mayoclinic.org
www.internimedicina.cz

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 5

Čtěte také

Neviditelná hrozba? Domácí alergeny!

Neviditelná hrozba? Domácí alergeny!

Netypické příznaky alergií – mohou i zabít

Netypické příznaky alergií – mohou i zabít

Bolest hlavy: migréna, nebo důsledek alergie?

Bolest hlavy: migréna, nebo důsledek alergie?

Prevence alergií u dětí – skoncujte s tabákem a půl roku kojte!

Prevence alergií u dětí – skoncujte s tabákem a půl roku kojte!

Jak se diagnostikuje alergie

Jak se diagnostikuje alergie

Jak vzniká alergie?

Jak vzniká alergie?
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Cestovní nemoci