Nárůst alergiků – vedou města, nebo vesnice?

Šance, že v tramvaji potkáte alergika, je rozhodně větší, než kdybyste ho hledali na venkově. Je to tím, že děti „přírody“ nějakou tu špínu neřeší? Nebo hraje zásadnější roli větší znečištění ve městě? Odborníci zatím pouze tuší.

Nárůst alergiků – vedou města, nebo vesnice?

X
Chybně zadaný e-mail!
Chybně zadaný e-mail!
ODESLAT

Čím vyspělejší stát, tím vyšší počet alergiků. Tento trend nyní pozorujeme v dříve rozvojových státech, kde se výrazně zvyšuje životní standard. V západních zemích se procento alergiků v populaci pravděpodobně již ustálilo. Vznik přecitlivělostí však stále představuje puzzle, z něhož nám ještě mnoho dílků chybí. Tyto „kousky“, které do skládačky sice pravděpodobně patří, ale ještě stále přesně nevíme kam, jsou:

  • stravování,
  • úroveň hygieny,
  • vystavení infekcím,
  • znečištění ovzduší,
  • genetické vlohy.

Kdo je na tom hůř? 

Rozdíly ve výskytu alergiků ve městech a mimo ně pozorují vědci na mnoha místech světa – zdaleka se nejedná jen o vyspělé západní státy. Jako o ochranných faktorech venkova se uvažuje o méně hygienickém stylu života, o pití nepasterizovaného mléka a častějším vystavování se infekcím a parazitům. „Městský efekt“ naopak může spočívat ve větším znečištění vzduchu a s tím souvisejícími změnami dráždivosti pylových zrn. Pyl z těchto rizikových oblastí skutečně vypadá jinak i pod mikroskopem. Rozdíl mezi aglomeracemi a venkovem ale nespočívá vždy v počtu alergiků. Ze studie provedené v Mongolsku vyplývá, že počet městských astmatiků se neliší od těch venkovských. Ti prvně jmenovaní ale trpěli závažnějšími astmatickými stavy.

Blahobyt a znuděná imunita

Studie z JAR, Ghany a Zimbabwe zase prokázaly, že děti z bohatších městských rodin řeší alergické obtíže častěji než ty z chudších poměrů. Tyto poznatky tedy ukazují spíše na úroveň „blahobytu“ a celkový životní styl než na působení konkrétního místa. S tím souvisí i tzv. hygienická hypotéza. Ta říká, že se zvyšující se životní úrovní jsme z našich domovů odstranili většinu dříve běžných infekčních hrozeb. Obranyschopnost malých dětí tak není vystavena přiměřené zátěži a hledá náhradního nepřítele. V důsledku toho pak vznikají alergie a autoimunitní nemoci.

Bílá místa zůstávají

Úroveň hygieny ale pravděpodobně není jediným faktorem, který hraje roli. Dokazuje to jiná jihoafrická studie, která zjistila výrazný nárůst atopie (náchylnosti ke vzniku alergie) a astmatu i u dětí, které přehnané hygieně vystavené nebyly. Opět se tedy ukazuje, že přecitlivělost je velmi komplexní záležitost, u které nelze určit zásadní a jednoznačnou příčinu. Jedná se spíše o projev celkové změny životního stylu. Nicméně úplné objasnění alergické epidemie na lékaře stále ještě čeká.

(marz)

Zdroj:
http://onlinelibrary.wiley.com

Hodnocení článku

Líbí se vám článek?
Počet hlasů: 0

Čtěte také

Červencové alergeny aneb Co hrozí alergikům v letním období

Červencové alergeny aneb Co hrozí alergikům v letním období

Jak vzniká alergie?

Jak vzniká alergie?

Alergie na chlór neexistuje. Co tedy stojí za vyrážkou a dušností při pobytu v bazénu?

Alergie na chlór neexistuje. Co tedy stojí za vyrážkou a dušností při pobytu v bazénu?

Alergická rýma: 10 tipů, jak přežít nadcházející sezónu

Alergická rýma: 10 tipů, jak přežít nadcházející sezónu

Alergenová imunoterapie může pokračovat i v těhotenství

Alergenová imunoterapie může pokračovat i v těhotenství

Pročistěte doma ovzduší – alergie budou bez šancí

Pročistěte doma ovzduší – alergie budou bez šancí
Medicínská databáze U Lékaře
 
Doporučujeme:  Klíšťová encefalitida a očkování